Kdo najde první zub pověra?

Domácí folklór a tradice

Mít děti je zkušenost, která život bezezbytku obrátí naruby. A pokud máte štěstí a narodí se vám zdravé potomstvo, je to doslova oslavou života. Ale že z nás tato událost dělá ve svých očích experta na všechno spojené s dětmi, to bych určitě nedokázal prohlásit. Například pověra o tom, kdo najde první dětský zubek. Moje drahouška Iva je podle sebe odborníkem na tradice a pověry spojené s dětmi. Podle ní je to osoba, která nachází první dětský zubek, má nárok na vyřknutí přání. A já tomu vždycky říkám: "Ano, miláčku."

Pověry versus věda

Všichni jsme se někdy setkali s pověrami, ale v některých případech se jejich věrohodnost může začít bortit. Je skutečně logické, že když někdo najde první dětský zubek, její nebo jeho přání se splní? Čím více o tom přemýšlím, tím více se mi to zdá nesmyslné. Avšak Iva může strávit hodiny přemýšlením o tom, co si přát, když na zemi objeví jeden z prvních zoubků našeho novorozeněte.

Důvěřovat nebo ne důvěřovat

Když si o tom člověk dostatečně dlouho lámá hlavu, může se rozhodnout, že je to klasický případ "co když". A ať už je to pravda nebo ne, může být za to stojí dát tomu šanci. Možná jde o to, více se zaměřit na všechny malé zázraky života a při té příležitosti si udělat radost z něčeho, co je obyčejně jen dalším z mnoha zubů v ústech našich dětí. Anebo možná je to jen způsob, jak se zabavit tím, že vymýšlíme přání a pak čekáme, zda se náhodou splní.

Malé ústní poklady

O zoubcích se mluví jako o "malých ústních pokladech", protože když jejich rostoucí proces začíná, je to pro nás rodiče velmi vzrušující událost. Každý člověk si zaslouží občas zapomenout na své starosti a zaměřit se na něco pozitivního, třeba na radost z nacházení prvního dětského zoubku.

Přání versus realita

Když jsem našel první zoubek mé dcerky, nejprve mě napadlo, že bych si měl přát něco pro sebe. Ale pak jsem se zarazil. Měl bych si přát něco pro dceru? Pro rodinu? Nebo něco obecného, jako světový mír? Nakonec jsem si uvědomil, že co mi opravdu chybělo, byl klid a pohoda. Takže jsem si přál, abychom měli vše, co potřebujeme, abychom byli zdraví, šťastní a žili v poklidu.

Je to jen hra?

Všichni rádi ctíme tradice a pověry, které nám naše rodiny předávají z generace na generace. Ale může něco tak malého a obyčejného, jako je nalezení dětského zubu, ovlivnit naše životy tak dramaticky? Pravděpodobně ne. Ale vzhledem k tomu, že většina z nás potřebuje nějaký druh zábavy a radosti v životě, proč bychom si nemohli trochu hrát a vymyslet nějaké přání?

Zkusit to nebo nezkusit

Takže, když následující den na zemi objevím první zoubek našeho syna, co bych si měl přát? Něco pro sebe? Něco pro rodinu? Nebo něco pro svět? Moje prvotní reakce je, že bych si měl přát něco pro rodinu. Ale pokud se podívám na věc z trochu jiného úhlu, možná bych si měl prostě přát to, co mi přijde nejvíc na srdci.